Jediný kus oblečení, který potřebuješ DOOPRAVDY vlastnit

Milovaná ženo!

Dnes s Tebou chci sdílet zajímavou moudrost, kterou jsem „dostala“ při sledování jedné výborné módní přehlídky (video uvidíš na konci článku).

Každý den ráno řešíme, co na sebe. Někdo oblékání a styl moc neřeší, tak mu výběr oblečení trvá jen chvilku, prostě si vezme, co mu padne pod ruku. Někdo naopak stráví klidně i dlouhé hodiny vymýšlením, které kousky ze skříně k sobě nejlépe padnou.

Každý člověk má svůj osobitý styl. Některou ženu neuvidíte v ničem jiném než upnutých džínách nebo legínách, jiná zase nosí pouze různobarevné sukně. Kolik je různých druhů stylu oblékání, ani snad nemusím zmiňovat.

Možná jsi si sama prošla různými fázemi vlastního módního stylu, nebo naopak máš ten samý styl oblékání od dospívání? Mám několik kamarádek, které pokaždé vidím v jednom typu oblečení, je to taková jejich vizitka. Já naopak už jsem od dospívání prošla různými styly, a i teď každý den můžu mít na sobě něco naprosto jiného. Jeden den éterická víla, druhý den čarodějka celá v černém, třetí den klučičí styl. Každý den si s oblečením jakoby nasadíme určitou masku.

Tak jako tak to, do čeho zahalíme své tělo, ovlivňuje, jak se budeme ten den cítit.
A taky naopak, své pocity a rozpoložení můžeme výběrem oblečení podpořit, a tím channelovat (dostávat na povrch) jiný aspekt ženství (nebo i mužství!), který se zrovna chce projevit.

Na konci dne však stejně všechny kousky oblečení a tím pádem i své masky svlékneme, a zůstaneme v tom nejlepším oblečku, který jsme pro tento život mohly dostat. V našem těle, v naší kůži.

Ano, tohle je ten jediný kus oblečení, který potřebujeme vlastnit. Vlastnit ve smyslu skutečného majetnictví. Tělo potřebujeme skutečně obývat. Starat se o něj přesně tak, jak potřebuje. Mít s ním vztah, vážit si ho, děkovat mu.
Tento náš nejpřirozenější kousek oblečení s námi zůstane až do konce našeho života. Tělo nemůžeme vyměnit za jiné, když nám doslouží.

Když chceme, aby naše kousky oděvu a obuvi vydržely co nejdéle, musíme se o ně náležitě starat. A o naší kůži a našem těle to platí ještě mnohem víc!.
Na šatech, svetru nebo kozačkách máme vždy cedulku s návodem k údržbě, a každý materiál potřebuje často něco úplně jiného.

To, co dělá dobře jednomu kousku, může druhému ublížit, nebo ho naopak úplně zničit. A to samé platí i o našich tělech.

Tělo každé z nás je v mnoha ohledech úplně odlišné od jiných žen, ale my většinou dostáváme univerzální návody k použití a jeho údržbě. A tak se vědomě nebo nevědomě ničíme.
Ale víš doopravdy co tvoje tělo potřebuje? Nebo jen slepě následuješ něco, co ti někdo řekl, že je super, protože to funguje pro něho?
Nejčastěji tohle vnímám v partnerských vztazích, ve vztahu dvou žen, které jsou na sobě silně emočně navázané (matka s dcerou,  nebo nejlepší kamarádky).

Kdo to tedy dělá správně?

Když je můj muž unavený, potřebuje si zaběhat nebo zacvičit, aby v sobě rozproudil energii a bylo mu líp. A dal by za to ruku do ohně, takže se mi vždy snaží pomoct tím, že mě při mé únavě přemlouvá k tomu samému. Přitom já už konečně(!) vím, že když jsem unavená, potřebuju si opravdu na chvilku zdřímnout, nebo si jemně tělo rozhýbat a prodýchat. Mám to prostě jinak.

Proto se taky nedá odpovědět na otázku kdo to tedy dělá správně? Jak se mám chovat? Co je pro mě opravdu nejlepší?

Ze všech stran na nás skáčou reklamy a rady s tím „nejlepším“ řešením a pomocí.

Ale Tvoje tělo nejlépe ví, co potřebuje a co právě tady a teď chce, pro své nejlepší fungování.

Jestli chce odpočívat, uklízet, vařit, nebo tancovat.
Jestli chce celerovou šťávu, hermelín, čokoládu nebo luštěniny.
Jestli chce saunu, peeling, kokosový olej nebo pleťovou masku.
Jestli chce masáž, objetí, škrábání na zádech, nebo drsné milování.

Tělo Ti všechno tohle řekne.
Když budeš poslouchat.

My však tělo buď vůbec neslyšíme, nebo slyšíme a neposlechneme, a nebo jsme už tak zajeté v různých nezdravých návycích, že nám pak naše tělo vysílá signály, které ale pokud jsou špatně pochopeny, pro nás nejsou doopravdy dobré. (O tomto tématu zase někdy příště!)

Jak mám ale tělo slyšet? Jak mu naslouchat?

Zkus se pomalu začít napojovat na své tělo, o nadcházejících svátcích to bude ještě důležitější. Zkus tělu pokládat otázky, a vnímej,  jak se cítíš. Co cítíš u jednotlivých možnosti, jak tvé tělo na jednotlivé otázky reaguje.

• Zkus se svého těla zeptat, zda opravdu ještě chce další vanilkový rohlíček, i když jen maličký, nebo potřebuje vlastně napít?
• Zda Tvé tělo chce ještě trávit čas s rodinou, nebo už by se raději šlo projít v klidu?
• Jestli opravdu chce dělat velký úklid, nebo si raději chce na chvíli číst a odpočívat, a uklidit až potom?
• Jestli chce ještě sedět u televize, nebo potřebuje změnu?

Vnímej, co Ti tělo říká, co cítíš. Jestli tě najednou začal úzkostí pobolívat žaludek nebo podbřišek, jestli se Ti najednou udělalo špatně a máš stažené celé tělo a čelist v křeči, nebo naopak cítíš klid a radost, a natěšení do akce. Protože u každé varianty (a můžeš si jich vymyslet klidně víc naráz, ne jen dvě) Ti tělo ukáže. Napřed třeba jen malými záchvěvy, ale čím častěji se budeš napojovat a ptát, tím silnější a jasnější reakce nakonec pocítíš.
A jestli se nakonec myslí stejně rozhodneš udělat něco, co Ti tělo jasně ukazuje jako „horší“ volbu, protože se to třeba prostě ve vaší rodině musí udělat (a Ty nechceš nikoho rozčílit a raději to přetrpíš – o tom taky někdy příště!) zkus se i v těchto někdy ne úplně příjemných situacích zeptat těla, jak by se situace dala zpříjemnit, a zkus si to s tělem užít za všech okolností!

Měj se krásně, užij si v klidu nadcházející svátky, a teď a tady si můžeš užít tu šťavnatou intimní přehlídku!